Vskutku úctyhodné 101. narozeniny oslavil letos Zdislav Chalupa z Ostravy-Michálkovic, který v letech 1957 až 1977 fáral na šachtách ve zdejší části revíru. Dodnes si rád zavzpomíná na působení na čelbách, v nízkých rubáních či úseku důlní dopravy, byť už musel některé události i jména dolovat z paměti. Nejlépe, jak prohlásil, mu bylo na postu obyčejného havíře.
Ostrava – Po komunistickém převratu musel tehdejší drobný podnikatel Chalupa předat svou přádelnu státu a odevzdat živnostenský list. „Bylo to nejrozumnější rozhodnutí v té době, abych uživil rodinu,“ vzpomíná. A pak se už v havírně „vezl“, nejprve dělal vozače, poté raziče, při práci zvládl hornickou průmyslovku a přešel do rubání coby štajgr. Nejdéle fáral na Dole Petr Urx (Anselm) v Petřkovicích, dělal ale i na Lidicích (Oskaru). A když otevírali lokalitu v Koblově (Urx 5), posílali ho i tam. „Čtyřicítkové sloje a sbijáky,“ – komentoval tehdejší podmínky při dobývání uhlí. Nechyběl v údernické partě (kolektivy výrazně překračující normy a oslavující tím socialistickou práci) s předákem Miklendou. Jeho křestní jméno si ale stojednaletý hornický veterán už vybavit nedokázal. Podobně tomu bylo u parťáka z důlní dopravy Place, mimochodem táty pozdějšího ředitele landeckého havířského skanzenu Lumíra Place. Když vloni slavil stovku, vzali ho tam na prohlídku včetně sfárání.
„Horníci byli vždy dobrá parta. Chlapi, co stáli jeden za druhým,“ zdůrazňoval Chalupa, jenž se právě mezi těmi řadovými cítil nejlépe. Ve funkci štajgra už měl pod sebou další lidi a určitou zodpovědnost. Nelíbilo se mu, když se musel po někom „vozit“ on, anebo se po něm „vozili“ nadřízení. První šichtu měl 2. ledna sedmapadesátého roku, pár týdnů před svými pětatřicátinami, a naposledy sjel v pracovním pod zem 10. ledna sedmasedmdesátého roku. Na hornický důchod si nestěžoval. Chalupa se objevil i ve známé České databance rekordů sestavované Agenturou Dobrý den z Pelhřimova, a nebylo to vůbec kvůli šachtám a uhlí. Zapsali ho totiž s manželkou Mílou jako kuriózní skutečnost: „Největší věkové rozdíly v jedné rodině“. Když se totiž v roce 1986 brali, měl Zdislav čtyřiašedesát let, čtyři měsíce a osmadvacet dní. A jeho vyvolená jen čtyřiadvacet let, devět měsíců a šest dní. „Věkový rozdíl tedy činil 39 let, 7 měsíců a 22 dní,“ konstatovala paní Chalupová.
S tou čilý bývalý havíř ještě ve svých sedmdesáti letech (v roce 1993) zplodil syna Ladislava. Co se jinak rodiny týče, ke 101. narozeninám mu kromě manželky gratulovali čtyři synové a jedna dcera, šestnáct vnuků, devatenáct pravnuků a dvě prapravnoučata.
Redaktor Radek Luksza, Moravskoslezský deník