Co pro Ostravu znamená, že bude hostit setkání hornických měst a obcí? A nakolik je hornický odkaz ve městě stále živý? Nejen na to jsme se zeptali ostravského primátora Jana Dohnala. (zdroj: www.denik.cz)
Ostrava se po historické Kutné Hoře stala hostitelkou 27. Setkání hornických měst a obcí ČR. Co to pro město znamená?
Jsme rádi, že můžeme pokračovat v tradici, která nás zároveň zavazuje. Třeba i tím, že pořadatelskou štafetu přebíráme od vámi zmíněné Kutné Hory, vnímané coby symbol hornického města už od středověkých časů. My jsme začínali později a namísto stříbra se u nás těžilo uhlí, příběh jeho dobývání na Ostravsku je však neméně zajímavý. Během setkání chceme důstojně, a přitom atraktivní a zábavnou formou připomenout hornické období, které po mnoha stránkách výrazně formovalo podobu moravskoslezské metropole.
Hornický odkaz je tedy v Ostravě stále živý?
Nepochybně. Černouhelná těžba zde ustala teprve na počátku devadesátých let, do té doby fáraly pod zem celé generace. Nějakého havíře nebo zaměstnance šachty má – s trochou nadsázky – v širší rodině snad každý Ostravan. Počátky ostravské těžby černého uhlí sahají ke konci 18. století, ještě před vznik Rakouska – Uherska. Měnily se politické a společenské poměry, ale šachty jely dál. Zrodil se ostravský havíř jako fenomén. Horníci se stali specifickým stavem, jehož hodnoty zformovala především tvrdá a nebezpečná práce, kamarádství, sounáležitost a hrdost na příslušnost k tomuto profesnímu odvětví. Na tom nemohl žádný z momentálních režimů nic změnit.
Dobrá, ale to je minulost. Co dnes?
Současnost bez minulosti neexistuje, ani dnešek se nezrodil ze vzduchoprázdna. Víte, my jsme se jako statutární město Ostrava rozhodli právě u příležitosti letošního ročníku setkání připravit mimořádnou fotografickou publikaci s názvem Fajront. Její vznik by nebyl možný bez samotných Ostravanů, které jsme požádali, aby nám posílali hornické fotografie ze svých soukromých rodinných alb. Odezva nás v příjemném smyslu až zaskočila, lidé posílali snímky svých dědečků, otců, bratrů strýců… Rozhodně bylo z čeho vybírat. Někdy jsme byli překvapeni, co všechno zasilatelé doma opatrovali. Díky nim jsou v knize fotografie z první republiky, první poválečné tablo hornické školy, osmašedesátý rok, záběry z fárání s manželkami, společných rekreací a spousta dalšího. Když zalistujete, tak si uvědomíte, že to hornictví s městem žilo, dotvářelo jeho dějiny a obyvatelé Ostravy jej vnímají jako součást identity města. Stačí připomenout některé „havířské“ písničky Jarka Nohavici a Pavla Dobeše, kterým nijak neubralo na popularitě ani to, že v Ostravě už se dlouho netěží.
Není jednou ze „živých připomínek“ také Vysoká škola báňská – Technická univerzita?
Dobrý postřeh! Jistě, vždyť je přímou pokračovatelkou příbramské Báňské akademie z 19. století. A také dnes bychom na ní našli Hornicko geologickou fakultu. Univerzitní areál přitom stojí v „relaxační“ Porubě, kde nikdy nikdo nefáral pod zem… Tak vidíte, hornictví je v Ostravě nějakým způsobem přítomné snad všude.
Ostrava bude hostit 27. setkání hornických měst a obcí ve dnech 8.-10. září 2023. Více informací najdete ZDE
